Že toho lze docílit jen pravidelnou a pečlivou péčí víme všichni. A samozřejmě pravidelnými návštěvami lékaře „nejoblíbenějšího“, dentisty. Kdo by se k němu netěšil, že?
Dentista, též zubař, ústní instalatér, zubohubec, zubník, Záhnart, a jen čert ví, jak se mu všude říká, hlídá naše zuby tam, kde my nevidíme, a i kdybychom nakrásně ten kaz viděli, tak s ním stejně nic neuděláme. Když už tam je, je zle a nutno k zubaři. U jiných chorob si můžeme zkoušet pomáhat sami, ale zde to bohužel nejde. Nanejvýš, pokud již bolí, můžeme onu bolest ošidit, ale tím to končí.
Možná to přestane bolet, ale kaz tam zůstane a bakterie jej budou vesele zvětšovat. To jsou takové ty pouhým okem a lupou neviditelné potvůrky, které sídlí v ústní dutině a soustředí se právě na zuby. Zde asi kladívky a krumpáči, nebo snad i trhavinou zničí nejprve sklovinu a pak se vrhnou na zubovinu. I zde tvrdě plní normy a rozkládají pevnou hmotu. Mají radost, když plní, a my bolest a finanční výdaje.
Na tyto potvůrky platí pravidelná údržba, ony totiž nejsou s čímkoli, co čistí zuby, kamarádi. Takže tak na ně.
Samozřejmě, že zubní lékař dělá i jinou práci, než je léčba kazů. Taková léčba se nazývá napříkladortodoncie a je to již vysoce odborná specializace. Zde je třeba řešit například posun zubů. Ve velké většině případů vám to doporučí váš zubař, který zjistí špatné postavení v chrupu. Vy se pak jen objednáte zde a zbytek se domlouváte již přímo na specializovaném pracovišti. Nebo pracovištích, protože je jich nepočítaně.
Počítejte s tím, že zde budete častým hostem, protože ortodoncie není jen tak něco, co vám vyspraví chrup za deset minut a už se nikdy neuvidíte. To ne. Tady to bývá na delší dobu a více návštěv. Ovšem výsledkem je to, že když se pak na někoho usmějete vzkřikne úžasem. „Páni, vy máte zuby jako…“ Zbytek si domyslete.